Opera

Jindřichův Hradec počítá ke své nejstarší hudební tradici působení významných osobností světa hudby. Sluší se připomenout jednoho z předních barokních básníků a hudebních skladatelů, zdejšího rodáka Adama Michnu z Otradovic, působení našeho předního skladatele Bedřicha Smetany, či Vítězslava Nováka, absolventa zdejšího gymnázia. První česky zpívaná opera, Weberův Čarostřelec, se v Jindřichově Hradci odehrála 26. března 1855. Byl to okamžik zesíleného národního uvědomění a vzniku hudebních souborů, působících až do 60. let 20. století. Rok 1950 lze právem považovat za období vzniku tradice v pořádání operních představení. Tři zdejší hudební soubory Smetana, Slávy dcera a Hudební jednota nastudovaly a předvedly pod taktovkou mladého dirigenta Miloše Paula Bizetovu Carmen a Rossiniho Lazebníka sevillského. Smetanův Dalibor v roce 1951 byl I. představením, hraným na III. nádvoří Hradu a zámku v Jindřichově Hradci.
Mezi léty 1950 až 1965, v období zlaté éry „Jindřichohradecké opery“, jak se sdružený hudební ochotnický soubor nazýval, bylo uvedeno více jako sto operních děl. Vysokou uměleckou úroveň představení zaručovalo pravidelné obsazování proslulých umělců národního divadla. Byli jimi například Marie Podvalová, Karel Berman, Teodor Šrubař, Eduard Haken nebo známý český herec a zdejší rodák Zdeněk Kryzánek.
Na krásnou tradici pořádání operních představení přímo v prostorách hradu a zámku navázalo na konci 90. let 20. století nejdříve Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích a později v roce 2004 opět Národní divadlo. Od roku 2004 jsme měli příležitost shlédnout opery Jakobín, Figarova svatba, Rusalka, La Traviata, Rigoleto, Don Giovanni.