Zámecký mlýn s Křižíkovou elektrárnou

Historie mlýna:

Mlýn pod hradem v Jindřichově Hradci je písemně doložen listinami Jindřicha z Hradce z let 1485 a 1489, pojednávajícími o jeho prodeji.
Další zprávy, spojené s významnou stavební proměnou objektu jsou z padesátých let 16. stol. Novodobý nápis nad hlavním vchodem ve východním průčelí hlásá, že roku 1551 mlýn vystavěl, ve skutečnosti však přestavěl a zvětšil Jáchym z Hradce, jehož erb v původním provedení je nad nápisem umístěn spolu s erbem jeho manželky Anny z Rožmberka a s hradeckou a rožmberskou řůží. V roce 1673 byl mlýn dovybaven na 14 vodních kol a od té doby se ujímá tradiční název „Mlýn u čtrnácti.“
Za velkého požáru města 13.6.1773 vyhořel mlýn s celým zámkem. Obnova byla provedena velmi rychle. Inventář z roku 1777 eviduje plné vybavení o 14 složeních s vodními koly, jednou stoupou s kolem a navíc “fendrich“, velké čerpací kolo pro vodovod, zejména k dodávce vody do sousedního pivovaru.
Podrobný popis z roku 1850 jindřichohradeckého stavitele Jana Schaffera, nepochybně příslušníka rodiny známého tvůrce mnoha klasicistních fasád stav. Josefa Schaffera, s tesařem J. Braithem představuje objekt těsně před přestavbou v roce 1853.V roce 1852 měl být mlýn rekonstruován na umělý nebo též americký mlýn s výkonnější technologií. Objekt měl být podle požadavku projektanta Ing. Kozlíka zvýšen o dva sáhy( 380 cm) pro zvýšení o 2.patro, zaklenuty sklepy a vloženy příčky.
Po znárodnění převzaly mlýn v roce 1946 Jihočeské pivovary.V roce 1962 byl objekt předán národnímu podniku Fruta, později Fruko.Tato firma využívala mlýn jako sklad.
Dlouholeté zanedbávání základní údržby dospělo až do havarijního stavu celé stavby. V roce 1998 odkoupil mlýn od FRUKA Národní památkový ústav v Českých Budějovicích a o rok později byla zahájena jeho celková rekonstrukce, při níž byl během čtyř let nákladem 18,5 milionu Kč zachráněn. Mlýn v současnosti provozuje Jindřichohradecká kulturní společnost, občanské sdružení, které v něm pořádá sezonní výstavy a další kulturní akce.
Více na: www.jh-zameckymlyn.cz

Křižíkova elektrárna:

Panský mlýn v Jindřichově Hradci vykazoval od počátku osmdesátých let 19. století stále pasivnější bilanci, která souvisela s obecným úpadkem mlynářství v Čechách, vyvolaným maďarskou konkurencí. Proto začal tehdejší ředitel černínských statků Dr. Karel Jičínský uvažovat o náhradním průmyslovém podniku. Na podzim roku 1886 byla realizována myšlenka na zřízení elektrárny, která by vyráběla a dodávala proud nejen zámku, ale i městu na osvětlování ulic a i bytů . Dva předpoklady pro uskutečnění takovéto myšlenky byly po ruce. Mlýn U čtrnácti, který nevyžadoval velký náklad na úpravu k tomuto účelu a pak přirozená hnací síla, totiž poměrně pravidelný přítok vody z Vajgaru, jehož sílu odhadoval Jičínský na 55 až 60 HP. Jak patrno z dochovaného konceptu, počítal Jičínský pro začátek s tím, že by pohon elektrodynamických strojů obstarával nepřetržitě parní stroj o výkonnosti 19 HP, kdežto tři mlýnská kola by byla uváděna v činnost jedině v noci, kdy se tehdy ve mlýně nepracovalo.
Dne 19.ledna 1887 prozrazoval “Ohlas“ svým čtenářům, že se na panském pivovaře montují dva elektrodynamické stroje systému Křižíkova (dynama na stejnosměrný proud) , a že se zároveň instaluje vedení. O týden později již svítili v pivovaře na zkoušku. Koncem února bylo započato s instalováním vedení na náměstí a v Panské ulici. Na náměstí bylo upevněno celkem 11 žárovek a dvě obloukové lampy, v Panské ulici 5 žárovek. Když se potom roznesla zpráva, že 14. března 1887 budou v 19 hod. večer rozžata elektrická světla, vylákala očekávaná podívaná dychtivé Hradečáky na náměstí, do Panské ulice, třebaže bylo nevlídné počasí. Osvětlení, které potrvalo i v dalších dnech, bylo provedeno jenom na zkoušku. Nebylo ani zvláště intenzivní, neboť použité žárovky měly svítivost pouhých šestnácti svíček. Nicméně první krok byl již učiněn a záleželo na městu, jak se k této novince zachová.
18.března nabídl černínský velkostatek městu nabídku na smluvní odběr elektrického proudu. Rada města 11.května odsouhlasila nabídku a byla podepsána dlouholetá smlouva.Na základě této smlouvy byla objednána prostřednictvím firmy J.G.Wilhem vodní turbina o výkonnosti 50 HP za 6.308 marek.Po instalaci této turbiny, bylo možno dodávat elektrický proud až do 600 žárovek. V půli srpna se začalo s instalací vedení.Tyto práce byly skončeny až v polovici ledna 1888. 2. února svolilo ministerstvo obchodu k pokusnému osvětlení města. Licence na provoz byla udělena od 1. dubna 1888. Firma známého vynálezce Františka Křižíka tak realizovala první městskou elektrárnu v Čechách. Po příkladu Jindřichova Hradce se o pět měsíců později rozzářila elektrická světla také v Písku.
Se zvýšenou spotřebou elektrického proudu bylo nutno provést v roce 1902 rozšíření technologie a v roce 1921 byla dodána druhá Francisova turbina a dynamo vyměněno za generátor o výkonu 50 HP.
Po znárodnění ektrárnu provozovaly podniky Jihočeské pivovary a později Fruta . S úpravou ovládání a výměnou generátoru v r. 1966 fungovala elektrárna až do roku 1995.

V roce 1998 odkoupil mlýn Národní památkový ústav v Českých Budějovicích a v roce 1999 byla zahájena celková rekonstrukce objektu. V jejím rámci byla nákladem 4,2 milionu Kč rekonstruována i elektrárna, která opět funguje od prosince 2001. Vzhledem k tomu,že se jedná o národní kulturní památku byly zachovány a opraveny všechny části technologie - obě Francisovy turbiny, hnací hřídel včetně ložisek, stavidla, a doplněn čistící stroj na česle.
Byla zřízeno automatické ovládání elektrárny, která je dnes řízena počítačem. Celkový instalovaný výkon je 75 kW.

Nové parametry elektrárny:
- výkon činný 75 kW
- jmenovitý příkon 50 kW
- průměrný výkon 30 kW
- jmenovité napětí statoru 380 V
- kmitočet 50 Hz
- účiník 0,8
Jsou instalovány dvě původní Francisovy turbiny o hltnosti Hj = 1,95 + 0,95 m3/vt
původní asynchronní generátor 75 kW
jmenovitý spád : Max = 4,95 m
otáčky hřídele Nj = 275 ot/min
jmenovité otáčky asynchronního generátoru 730 ot/ min
předpokládaná výroba elektřiny za rok při plném průtoku 325 000 kWh
výroba elektřiny za rok 2004 207 748 kWh
průměrná denní výroba dle stavu hladiny vody a přítoku 110 kWh – 1100 kWh