Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Černá kuchyně
Jindřichohradecká Černá kuchyně je jednou z nejstarších a nejlépe dochovaných hradních kuchyní u nás. Vývoj kultury bydlení ve šlechtických sídlech odsouval v době pozdně-gotické kuchyňské zařízení na okraj hradního areálu nebo do samostatného kuchyňského křídla. Na hradu v Jindřichově Hradci byla pro černou kuchyni na konci 15. století vystavěna samostatná budova, zvaná Červená věž. Vnitřní prostor kuchyně s vysokou klenbou je z větší části původní, z doby kolem r. 1500. Zachovala se pozdně gotická otevřená ohniště, chlebové pece i původní způsob odvodu kouře čtyřmi nárožními komíny. Malebně působ vnější romantický vzhled kuchyně, obnovený v gotickém duchu na počátku 20. stol. architektem Humbertem Walcherem z Moltheinu.
Černá kuchyně je spojena s mnoha tradicemi, z nichž nejznámější je zřejmě rozdávání sladké kaše chudým města a jeho okolí, vždy o Zeleném čtvrtku velikonočním. Tento zvyk poutavě popisuje Alois Jirásek v pověsti „Bílá paní“. Pro zdejší černou kuchyni jí byla Markéta z Hardeggu, žijící ve 14. století, manželka Jindřicha z Hradce. Právě jí se přisuzuje založení tradice rozdávání jídla chudým v období velikonoc. Podle dobových zpráv se tak snažila odčinit zlé skutky svého manžela. Po jeho smrti vstoupila do řádu klarisek a v jejich bílém řeholním rouchu přijížděla o velikonocích rozdávat sladkou kaši chudým. Zdejší pán Adam I. z Hradce (1494 – 1531) ve své závěti dokonce vyzívá své dědice aby „v zelený čtvrtek každého roku podle starodávného obyčeje pokračovali v rozdávání kaše“. A kdyby chtěl někdo z potomků rušit jeho nařízení, tedy prosí krále, „aby tomu panství hradecké odňal a sám se v něj uvázal". Sladká kaše byla postním jídlem, jehož příprava vyžaduje díky přísadám určité zkušenosti. Základem kaše byla pšeničná krupice svařená s pivem. Chuť jí dodával med a vydatnost makový olej. Postupem let se jídelníček pro chudé o Zeleném čtvrtku zpestřil o polévku, porci vařených či pečených ryb, hrách, kroupy, housky, chleba a pivo. V některých letech dostávali příchozí i drobné peníze.
Dobročinná událost se také stala hojně navštěvovanou. V 16. století přicházelo o Zeleném čtvrtku čtyři až pět tisíc lidí, na konci 17. století to bylo již téměř deset tisíc.
Zachovalý stav zdejší Černé kuchyně umožňuje předvést ji příležitostně veřejnosti v provozu. Na dva dny v roce ožije kuchyně v rámci adventních oslav a vánočních trhů znovu středověkou atmosférou.
Návštěva Černé kuchyně je součástí prohlídkové trasy B: Středověký hrad.
