Bílá paní

Se všemi Vítkovskými hrady a zámky je spojena postava Bílé paní Perchty z Rožmberka. Žila mezi lety 1429 až 1476. Svým otcem Oldřichem z Rožmberka byla v roce 1449 provdána za Jana z Lichtenštejna. Oldřich svým svérázným chováním rozhořčil Lichtenštejna krátce po sňatku a nikterak se nesnažil vztahy urovnat ani později. Perchta byla nucena prožít čtyřiadvacetileté manželství bez radosti a bez většího zájmu její vlastní rodiny o její osud. Přežila Jana jen o tři roky, ač byla o čtyřiadvacet let mladší než on. Pramenem zpráv o Perchtině životě je její osobní korespondence. Diktovala písaři prosebné dopisy, adresované jejím bratrům a otci, ve kterých vyčítala křivdy, jíž se jí ze strany jejího manžela dostávalo. Kýžené pomoci se nedočkala, ale dopisy se o téměř dvě století později zabýval český jezuitský historik Bohuslav Balbín.
Bohuslav Balbín se také stal původcem spojení mezi přízrakem Bílé paní, který se údajně v jeho době zjevoval na panstvích Vítkovců a smutnou Perchtou z Rožmberka. Podle pověsti je příčinou zjevování Bílé paní Perchty z Rožmberka kletba Jana z Lichtenštejna. Na svém smrtelném loži měl Perchtu prosit za odpuštění, avšak Perchta mu odpustit odmítla. Jan nad ní proto před smrtí vynesl kletbu. Perchta se má pro svou zatvrzelost jako přízrak zjevovat na panstvích svých předků, dokud se v prach nerozpadnou.